|
|
Kvalita zdravotní péče v nemocnicích Kraje Vysočina
Vrzalová, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality zdravotní péče v nemocnicích Kraje Vysočina. Kvalita zdravotní péče je zkoumána v nemocnicích v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Třebíči, Pelhřimově a Novém Městě na Moravě. Cílem diplomové práce je na základě zjištěných výsledků navrhnout doporučení pro nemocnice v Kraji Vysočina, na jaké oblasti řízení kvality zdravotní péče by se měly nemocnice zaměřit. Diplomová práce zhodnotí proces získání akreditací, monitorování nežádoucích událostí a poskytne návrhy pro řízení kvality zdravotní péče. Všechny nemocnice mají zavedený systém řízení kvality zdravotní péče. Základem pro tvorbu doporučení je kvalitativní výzkum, konkrétně hloubkový rozhovor. Práce dochází k závěru, že kvalita zdravotní péče je pro nemocnice v kraji důležitá.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče na vybraném oddělení následné péče
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Současný stav: Cílem ošetřovatelství je kvalitní ošetřovatelská péče. Každé oddělení má svá specifika, proto má stanoven i svůj indikátor kvality. Tato práce se ve své výzkumné části zaměřuje na dva indikátory kvality spojené se zdravotní péčí, konkrétně na pacienty s infekcí MRSA a pády. Cíl práce: Vyhodnotit kvalitu ošetřovatelské péče na 1. Oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. dle výše uvedených indikátorů kvality. Na základě předmětu výzkumného šetření je hlavní cíl konkretizovaný do pěti dílčích cílů. Metodika: Ve výzkumném šetření byly uplatněny tři metody sběru dat: 1) statistická data z nemocničního systému; 2) záměrné strukturované pozorování; 3) strukturované rozhovory. Výzkumný soubor: Pro vyhodnocení incidence pádů a příčiny pádů tvořilo výzkumný soubor celkem 85 pacientů, pro vyhodnocení dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí, celkem 98 pacientů. Zkoumaným vzorkem pro pozorování a hloubkové rozhovory byly sestry stanice ONP 6. patro Nemocnice České Budějovice a.s. Výsledky: Nepotvrdila se hypotéza, že nejčastější příčinou pádu je opuštění lůžka bez doprovodu a že výskyt pádů u pacientů ve sledovaném období roku 2015 statisticky významně poklesne ve srovnání s rokem 2014. Nejčastějším zdrojem infekce MRSA byla rána. Taktéž se nepotvrdila hypotéza, že počet dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí bude ve sledovaném období roku 2015 statisticky vyšší než v roce 2014. Většina sester zná podstatu MRSA infekce, ale problémy jim dělají přesné definice. Pozorováním praktických činností a dovedností sester při ošetřování pacientů s MRSA infekcí odhalilo určité nedostatky a to především nesprávné používání ochranných pomůcek a provedení správné dezinfekce pomůcek po jejich použití. Závěr: Výsledky výzkumného šetření ukazují na nutnost důkladnějšího vzdělávání sester v této oblasti. Nežádoucí události jsou závažnou komplikací ošetřovatelského procesu. Počet pádů, tak i počet dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí se nedaří v meziročním srovnání výrazněji snižovat. Výzkumem byla zjištěna i nepříliš dostatečná teoretická připravenost sester v oblasti infekčních onemocnění a určitá diskrepance mezi verbálně prezentovanými zkušenostmi a výsledky pozorování reálné činnosti.
|
|
|
Bezpečí pacienta na operačním sále
Fejglová, Pavla ; Holečková, Zuzana (vedoucí práce) ; Milfaitová, Vlasta (oponent)
Autor: Pavla Fejglová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Bezpečí pacienta na operačním sále Vedoucí práce: Ing. Zuzana Holečková Počet stran: 133 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: perioperační péče, bezpečí, kvalita péče, nežádoucí události Tato bakalářská práce se zabývá jednou ze stěžejních úloh zdravotnického personálu na operačních sálech - problematikou zajišťování bezpečnosti pacientů a kvality poskytované ošetřovatelské péče v perioperačním období na centrálních operačních sálech ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a v Krajské nemocnici Liberec z pohledu perioperačních sester. Jádro empirické části práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření v oblasti dodržování opatření k zajištění bezpečnosti pacientů během jejich pobytu na operačním sále. Výzkumný soubor dat byl získán díky pochopení perioperačních sester operačních sálů z uvedených nemocnic. Na základě získaných údajů byla zpracována analýza s interpretací výsledků a jsou navržena některá opatření, směřující především ke zlepšení bezpečnosti pacientů během perioperačního období a k prevenci výskytu nežádoucích událostí.
|
|
|
Zajištění bezpečí pacienta ve zdravotnickém zařízení.
MICHÁLKOVÁ, Dominika
Obsahem diplomové práce je shrnutí problematiky týkající se kvality a bezpečí poskytovaných služeb a prostředí zdravotnických zařízení. Teoretická část je průřezem celou tématikou kvality a bezpečí od kultury kvality a bezpečí, zajišťování a vytváření bezpečné péče na evropské a světové úrovni, přes příčiny a prevenci nežádoucích událostí, vliv Evropské unie na tuto problematiku, po národní legislativu, akreditační šetření a hodnocení kvality a bezpečí. Empirická část práce je zaměřena směrem k hlubšímu prozkoumání problematiky, ujasnění si pojmů, příčin a souvislostí. Účelem není přímo vyvozovat závěry, ale prozkoumat, jak si některá zařízení stojí v porovnání s teorií a v porovnání mezi sebou. Smyslem a cílem práce je, zjistit zda v současnosti zaváděná opatření a změny vedou ke zkvalitnění služeb a větší bezpečnosti. Hlavním cílem práce tedy je: Zjistit, zda zavedení RBC (Resortní bezpečnostní cíle) má pozitivní vliv na bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních Plzeňského a Jihočeského kraje a porovnat rozdíly. Jako nástroj k objasnění kvality a bezpečnosti jsem zvolila kvalitativní deskriptivní výzkum a kvantitativní analýzu výskytu nežádoucích událostí ve sledovaném souboru. Kvalita byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření sestaveného z hlavních a nejdůležitějších pojmů teoretické části. Z dat získaných dotazníkem byl následně sestaven popis kultury kvality a bezpečí jednotlivých zařízení a to pak bylo porovnáno. Numerická data byla použita k porovnání výskytu nežádoucích událostí před a po zavedení programu kontinuálního zvyšování kvality a bezpečí a také mezi členy souboru.
|
|
|
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči
MARKOVÁ, Ladislava
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči jsou v současné době velice často diskutovaným tématem. Při poskytování ošetřovatelské péče se setkáváme každý den s nějakým druhem nežádoucí události. Ne vždy si uvědomujeme, že se jedná o nežádoucí událost. Nežádoucích událostí postupem let stále přibývá a toto téma se stává stále aktuálnější. Cílem bakalářské práce s názvem Nežádoucí události v ošetřovatelské péči bylo získat dostatek informací o stále diskutovaném tématu nežádoucích událostech. Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření prováděné pomocí dotazníkové metody. Na základě získaných výsledků z dotazníkového šetření byly potvrzeny nebo nepotvrzeny stanovené hypotézy.Zjištěné výsledky byly zpracovány do grafů, jejichž analýzou byla potvrzena hypotéza č. 2 Průměrný věk klientů, u kterých dochází nejčastěji ke vzniku nežádoucí události je 65 ? 75 let. Hypotéza č. 3: Nejčastější nežádoucí události jsou pády. Hypotéza č. 4: Nejčastěji užívanými způsoby prevence jsou zábrany a signalizační zařízení. Hypotéza 5: Nežádoucí události se vyskytují ve větší míře na interních odděleních. Hypotéza č. 1 Četnost nežádoucích událostí se v roce 2011 zvýšila, ve srovnání s ostatními roky, na základě poskytnutých informacía výsledků potvrzena nebyla. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že tématu nežádoucích událostí není přikládána taková vážnost, jaká by měla a někdy jsou nežádoucí událostí zdravotnickým personálem podceňovány. Výsledky výzkumného šetření budou předloženy a prokonzultovány s hlavní sestrou nemocnice, která by s nimi mohla dále pracovat ve smyslu pořádání různých seminářů, informačních schůzek za přispění i mé účasti.
|
host ::
RSS.